MIOCÉN - STŘEDNÍ MIOCÉN
Miocén (23 Ma - 5,33 Ma před současností) je nejdelší geologická epocha v období kenozoika, resp. neoficiální pomocné časové jednotky terciéru (třetihor), spadá do mladší terciérní periody neogénu. Jméno této epoše dal anglický geolog Charles Lyell. Jméno je odvozeno od starořeckého příslovce "μεῖον" (meion) ("méně") a taktéž řeckého slova, adjektiva "καινός" (kainos) - latinizovaného na "caenus", znamenajícího "nový" - tedy "méně současný". Název odkazuje k odhadu, že v miocenních mořích bylo přibližně o 18 % méně moderní bezobratlé fauny než v mladším pliocénu. Mořská bezobratlá fauna je často důležitá pro určení stáří konkrétních usazených hornin, některé druhy jsou tzv. vůdčími fosiliemi. Stáří třetihorních usazenin v okolí Mušlova a na Kienbergu se odhaduje na cca 14, 5 mil. let. Vrch Kienbergu v sobě skrývá mořskou příbojovou zónu. Celkem zde bylo zaznamenáno na 120 druhů mořských mlžů (Bivalvia), 150 druhů mořských plžů (Gastropoda), 40 druhů dírkonožců (Foraminifera), 30 druhů lasturnatek (Ostracoda), 10 druhů rybích otolitů (sluchových kůstek) a mnoho dalších živočišných zbytků. Mezi měkkýši jsou zastoupeny schránky rodů Strombus, Cassis a Cypraea, jejichž přítomnost dosvědčuje, že badenské moře bylo ještě o něco teplejší než moře Středozemní. V sypkých sedimentech byly nalezeny jednotlivé žraločí zuby. Až 12 cm dlouhé zuby patří třetihornímu žraloku Otodus megalodon.
Zdroj:
wikipedia
https://lokality.geology.cz/3078
Miocén vídeňské pánve není zrovna naší silnou stránkou, potažmo středem zájmu, přesto jej příležitostně navštěvujeme. Některá určení nálezů máme otevřená, zvláště u gastropodů, kterých se zde vyskytuje nepřeberné množství (například rod Conus, ale i jiné, jejichž správné určení není zrovna snadné). Toto budeme postupně cizelovat. Jak je zřejmé z uvedených zdrojů níže, jsme vázáni na materiál dostupný na webu. Většinou jde o bakalářské práce, které se opírají o vlastní nálezy jmenovaných osob, jež bohužel často tvoří zlomek fauny, kterou lze ve vídeňské pánvi nalézt. Přesto si myslíme, že vám naše stránky mohou pomoci v přinejmenším základní orientaci, což je vlastně jejich sekundárním cílem.
Nálezů máme více, mnohdy ne úplně charakteristické a běžné pro vídeňskou pánev, ale nestíháme zpracovávat paleozoikum, které je středem našeho zájmu. Pokud nám čas a síly dovolí, budeme tento odkaz postupně doplňovat.
Zdroje a klíče, které nám velmi pomohly s určováním:
- Tomáš Turek: Současný stav a paleontologie neogenní lokality Mušlov, MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd, Bakalářská práce, Brno 2016
- Bc. PAVEL PEKAŘ: SYSTEMATICKÁ A PALEOEKOLOGICKÁ ANALÝZA SPODNOBADENSKÝCH MAKROFOSILIÍ Z LOKALITY BORAČ, UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOLOGIE, Diplomová práce, Olomouc 2015
- Eva Osvaldová: PALEONTOLOGICKÉ ZPRACOVÁNÍ LOKALITY MUŠLOV, MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta, Bakalářská práce, 2011